Archiv rubriky: Zajímavé nálezy

Nová lokalita růže oválnolisté

Rosa elliptica

Výskyt této růže byl v minulosti na Vsetínsku spojen s extenzivními pastvinami, kde se udržovali keře adaptované proti okusu (mezi nimi kupř. i běžně známý jalovec obecný). Po intenzifikaci krajiny tyto druhy ustoupily, a dnes se vyskytují pouze sporadicky. Je to případ i této růže, která je udávaná G. Říčanem (Říčan 1932) v okrese jako dosti stálý průvodce jalovcových pastvin. V Květeně ČR (Větvička 1995) byla pojata jako variabilní skupina růže oválnolisté (R. inodora) a udávaná mj. z Hostýnských vrchů, Javorníků a Podbeskydské pahorkatiny. V posledním Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky (Grulich & Chobot 2017) je R. elliptica uváděna jako vzácnější a nedostatečně prostudovaný taxon, vyžadující pozornost (C4b). Její mezerovitý výskyt je zmíněn i v druhém vydání Klíče ke květeně České republiky (Kaplan et al. 2019). V nedávné historii byla nalezena v okrese Vsetín pouze J. Tkáčikovou v přírodní památce Uherská (cf. Pladias 2021), jedná se tedy v oblasti o velmi vzácný druh.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor: Daniel Szokala

Použitá literatura

Říčan G. (1932): Pastviny okresu vsetínského v Moravských Karpatech. – Sborn. Přírod. Společ. Mor. Ostrava, 15: 25–90.

Větvička V. (1995): Rosa L. – růže. – In: Slavík B., Smejkal M., Dvořáková M. & Grulich V. [eds], Květena České republiky 4: 206–233, Academia, Praha.

Grulich V. & Chobot K. (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky: Cévnaté rostliny. – AOPK, Praha.

Kaplan Z. [ed.] (2019): Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha.

Pladias (2021): Databáze české flóry a vegetace. Dostupné z: https://pladias.cz (navštíveno: 10.02.2021)

Nalezen nový druh pro okres Vsetín

Kniphofia ×praecox

Tato rostlina je pěstovaná v zahradách a parcích již od počátku 19. století (Ramdhani 2006). Její obliba od té doby vzrostla natolik, že je nyní nabízena v zahradnických centrech podstatě v celé Evropě. Jedná se o rostlinu s větvenými oddenky, růžici listů a až 2 m vysokými lodyhami s hroznovitými květenstvími, nejčastěji červeno-žluté barvy. Náleží do determinačně problematické skupiny mnohokvětu hroznatého a může být tedy snadno zaměňována s ostatními podobnými druhy (cf. Codd 2005, Ramdhani 2006), v České republice především s rovněž pěstovanou K. uvaria.

Dosti snadno regeneruje (v zahradách k propagaci dochází nejčastěji dělením trsů), což bezesporu zapříčinilo její zplanění. Nález učiněný v rámci síťového mapování je v Česku prvním případem výskytu této rostliny mimo kulturu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor: Daniel Szokala

Použitá literatura

Ramdhani S. (2006): Evolutionary and biogeographic studies in the genus Kniphofia Moench (Aspohodelaceae) [online]. – Rhodes University, KwaZulu-Natal, Westville. Dostupné z: https://core.ac.uk/download/pdf/145040449.pdf (navštíveno: 10.02.2021)

Codd L. E. W. (2005): Flora of Southern Africa [Flowering plants volumes], which deals with the territories of the Republic of South Africa, Lesotho, Swaziland, Namibia and Botswana, Volume 5, Part 1: Asphodelaceae, Kniphofia. – Department of Agricultural Technical Services, Republic of South Africa.

 

Potvrzení výskytu pro okres Vsetín po 50ti letech

bahnička vejčitá (Eleocharis ovata)

ohrožení: C4a / NT                         

Jednoletá, zpravidla hustě trsnatá bahnička vejčitá je konkurenčně málo zdatný druh vázaný svým výskytem na místa v iniciálním stadiu sukcese. Najdeme ji na čerstvě obnažených a narušovaných půdách, které jsou pravidelně zaplavované vodou. Typickými stanovišti tohoto druhu jsou obnažená dna rybníků, obnažené břehy stojatých i tekoucích vod a periodicky zaplavované sníženiny (deprese), např. v polích. V České republice se těžiště výskytu nachází v Čechách, na Moravě je tento druh mnohem vzácnější, přičemž více lokalit se nachází na střední Moravě, v Poodří a v Ostravské pánvi (cf. Kaplan et al. 2015).

Na Vsetínsku je tento druh velmi vzácný, existuje pouze několik málo historických údajů – přesněji pouze dva nálezy od Bečvy ve Valašském Meziříčí (1967, 1969 O. Ressel VM). Nález ze Vsetína: „ písčité břehy Bečvy mezi Vsetínem a Láskami (Bubela)“ (Formánek 1887; Kaplan et al. 2015) sám Bubela následně označil za mylný: „ Der Wsetiner Standort ist zu streichen“ (Bubela 1888). Také poslední historický údaj „An überschwemmten Stellen im Gebirge bei Jablunka in Schlesien“ (s. d. S. Reissek BRNU) lokalizovaný do obce Jablůnka na Vsetínsku, kv. 6673b (cf. Kaplan et al. 2015) se pravděpodobně vztahuje k městu Jablunkov (distr. Frýdek-Místek) ve Slezsku. Výše uvedený nález od Kelče je tak potvrzením druhu na Vsetínsku po 50ti letech.

Bahnička vejčitá byla nalezena u Kelče v řídce zapojené vegetaci na periodicky zaplavovaném okraji pole, kde stagnuje voda po vydatnějších deštích. V řídkém porostu dominoval Bolboschoemus maritimus agg. (druh nebyl přesně specifikován z důvodu nezralých semen). 

Autor: Jana Tkáčiková

Literatura

Bubela J. (1888): Berichtigungen und Nachträge zur Flora von Mähren. – Oesterreichische botanische Zeitschrift 38: 169–173.

Formánek E. (1887): Květena Moravy a rakouského Slezska. 1. – Brno, 824 pp.

Kaplan Z., Danihelka J., Štěpánková J., Bureš P., Zázvorka J., Hroudová Z., Ducháček M., Grulich V., Řepka R., Dančák M., Prančl J., Šumberová K., Wild J. & Trávníček B. (2015): Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 1. – Preslia 87: 417–500.

 

Nalezen nový druh pro okres Vsetín – Carex depressa subsp. transsilvanica

ostřice zakrslá transylvánská (Carex depressa subsp. transsilvanica)

Tento východokarpatsko-balkánsky druh byl teprve nedávno nalezen na území České republiky u obce Polichno u Luhačovic. Na Slovensku roste hlavně ve východní části území, ale údaje jsou i ze Štiavnických vrchů a nejblíže ze slovenské strany Bílých (Bielych) Karpat. Kromě SR roste také v Polsku, Rumunsku, na Ukrajině a v Turecku. Zasahuje až po Írán na Blízkém východě. Preferuje suché pasínky, louky a mezofilní lemy. Pravděpodobně přehlížený druh. V okrese Vsetín nalezena na dvou lokalitách v širším okolí Vsetína, je možné, že nálezy budou postupně přibývat.

Autor: Jana Tkáčiková

Nalezen nový druh pro okres Vsetín – Carex davalliana

ostřice Davallova (Carex davalliana)

Tato hustě trsnatá dvoudomá ostřice roste pouze na mokřadních stanovištích – bázemi bohaté slatiniště a prameniště. Jedná se o konkurenčně slabý druh, proto je ohrožen zarůstáním pramenišť a slatin z důvodu absence obhospodařování. Je zařazena mezi silně ohrožené druhy (C2t) a chráněna je i zákonem jako ohrožený druh (§3).

V okrese Vsetín byla nalezena v Semetíně – jeden samčí trs. Vzhledem k tomu, že historicky není tento druh ze Vsetínska uváděn, pravděpodobně byla na lokalitu zavlečena. Nejbližší lokality jsou z okolí Rusavy v Hostýnských vrších (okr. Kroměříž).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor: Jana Tkáčiková

Nový druh pro okres Vsetín – velbloudník tenkokřídlý (Corispermum pallasii)

velbloudník tenkokřídlý (Corispermum pallasii)

Nepůvodní druh květeny České republiky, který se od 80. let 20. století trvaleji vyskytuje v prostoru pískovny u Bzence na jihový­chodní Moravě. Je nalézán v blízkém či vzdálenějším okolí bzenecké pískovny především v intravilánech obcí, kam je zavlékán se stavebním pískem či nákladní dopravou. Na území severovýchodní Moravy byl velbloudník tenkokřídlý zaznamenán teprve nedávno v areálech prodejen sypkých stavebních hmot na deponiích písku dopravovaném z pískovny Bzenec. Rostliny rostou na částech navážek, kde většinou nedochází k manipulaci s pískem. V roce 2013 byl sbírán také ve Valašském Meziříčí v areálu prodejny uhelných skladů, na navážce písku z bzenecké pískovny.

Autor: Petr Kocián

Nové lokality škardy ukousnuté v okolí Vsetína

V roce 2015 byly nalezeny tři nové mikrolokality v těsném okolí Vsetína. Škarda ukousnutá (Crepis praemorsa) je silně ohroženým druhem květeny ČR. Nedávno bylo zpracováno její aktuální rozšíření na území CHKO Beskydy a v přilehlých územích (Tkáčiková in Popelářová et al. 2011).

Teplomilná škarda ukousnutá roste v ČR převážně v termofytiku a v teplejších územích mezofytika, zvláště v územích s bazickými horninami, jinde je tento druh vzácný nebo zcela chybí (Kaplan & Kirschner in Slavík & Štěpánková 2004). Druh byl dříve v teplých územích poměrně hojný, ale v průběhu 20. století silně ustoupil (cf. Kaplan & Kirschner in Slavík & Štěpánková 2004). V oblasti severovýchodní Moravy je škarda ukousnutá vzácná a stejně tomu bylo i v minulosti. Údaje o výskytu existují pouze z okrajových oblastí beskydského regionu, do oreofytika Radhošťských Beskyd neproniká (cf. Kaplan & Kirschner in Slavík & Štěpánková 2004). Na Vsetínsku (fytochoriony 80a., 81., 82.) se vyskytuje v oblastech budovaných vsetínskými vrstvami magurského flyše, který obsahuje jílovce s bazickou reakcí.

Recentního rozšíření na Vsetínsku sahá údolím Vsetínské Bečvy od Vsetína přes Hovězí a Huslenky po Nový Hrozenkov. Izolovaná lokalita ve Študlově pravděpodobně navazuje na mnohem hojnější výskyt druhu v Bílých Karpatech (cf. Jongepier & Pechanec 2006). Zajímavý je údaj z Jablůnky, který rozšiřuje oblast výskytu směrem na sever údolím Vsetínské Bečvy.

Škarda ukousnutá roste na Vsetínsku v kosených a přepásaných loukách svazu Cynosurion a Arrhenatherion a v mezofilních lemech listnatých lesů sv. Trifolion medii.

 

Literatura:

Jongepier J. W. & Pechanec V. (2006): Atlas rozšíření cévnatých rostlin CHKO Bílé Karpaty. ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Koutecký P., Popelářová M., Lustyk P., Dančák M., Tkačíková J. & Hlisnikovský D. (2009): Výsledky floristického kurzu České botanické společnosti ve Vsetíně (29. června – 5. července 2008). Zprávy České Botanické Společnosti, Praha, 44, Příl. 2009/1: 1–106.

Popelářová M., Hlisnikovský D., Koutecký P., Dančák M., Tkáčiková J., Vašut R. J., Vymazalová M., Dvorský M., Lustyk P. & Ohryzková L. (2011): Rozšíření vybraných taxonů cévnatých rostlin v CHKO Beskydy a blízkém okolí (Výsledky mapování flóry z let 2006–2009). Zprávy České Botanické Společnosti, Praha, 46: 277–359.

Slavík B. & Štěpánková J. [eds] (2004): Květena České republiky. 7. Academia, Praha, 767 pp.

Autor: Jana Tkáčiková

Nová lokalita vstavače vojenského pro okres Vsetín

vstavač vojenský (Orchis militaris) (C2b)

Tento statný vstavač roste na teplých a slunných loukách nebo stráních a ve světlých křovinách a lesních lemech v nejteplejších částech ČR. Upřednostňuje vápnité půdy. V ČR se vyskytuje v Českém středohoří, Českém krasu, Polabí a především na jihovýchodní Moravě.

Na Vsetínsku je vstavač vojenský velmi vzácný, recentně roste pouze v Přírodní památce Ježůvka u Vsetína. Nově byla nalezena 1 rostlina v mapovacím čtverci 6573ab Choryňská stráž.

vstavač vojenský (Orchis militaris)

Autor: Jana Tkáčiková

Právě kvete kriticky ohrožená záraza vyšší

záraza vyšší (Orobanche elatior) (C1t)

Záraza vyšší je vzácný druh v Čechách i na Moravě, vázaný na výslunné travnaté svahy mírně teplých i relativně chladnějších oblastí ve výškách 250–750 m n. m. Xerotermním, skalním a stepním, přesychajícím stanovištím v termofytiku se vyhýbá (ZÁZVORKA 2010). Hostitelem je Centaurea scabiosa. V okrese Vsetín roste velmi vzácně pouze v katastru obcí Choryně a Jasenice u Lešné. V PP Choryňská stráž roste ve vegetaci širokolistých suchých trávníků sv. Bromion v jihovýchodní části památky. Odtud byla také opakovaně udávána pod jménem Orobanche alsatica (záraza alsaská).

Podrobnější informace k problematice záraz lze načerpat v článku Jiřího Zázvorky: Orobanche kochii and O. elatior (Orobanchaceae) in central Europe. Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 95(2): 77–119, 2010.

orobanche-elatior

Autor: Jana Tkáčiková