Archiv rubriky: Výsledky projektu

Výsledky projektu „Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín“ za rok 2019

Síťové mapování cévnatých rostlin probíhalo na Vsetínsku již šestou vegetační sezónu. Sběr botanických dat na území vsetínského okresu, přesněji pouze na území ležícím mimo Chráněnou krajinnou oblast Beskydy, navazoval na pilotní část, která proběhla v roce 2013 a na výsledky z let následujících 2014 až 2018 s využitím metodiky použité během síťového mapování cévnatých rostlin na území CHKO Beskydy. 

Celkem bylo v roce 2019 v devíti mapovacích čtvercích zaznamenáno 2602 údajů o výskytu 602 taxonů cévnatých rostlin. Podle aktuálního červeného seznamu (Grulich 2017) se tyto údaje týkají i 53 ohrožených či vzácnějších taxonů cévnatých rostlin.

Z fytogeograficky významných druhů jsou zastoupeny druhy s širší vazbou na Karpaty. Tyto druhy zasahují do České republiky od východu a vyskytují se pouze na východní či severovýchodní Moravě nebo jen vzácně pronikají až do východních Čech. Z této skupiny byly zaznamenán druh Dentaria glandulosa. Další skupina je tvořena druhy rozmanitého rozšíření, které jsou v ČR převážně vázané na karpatskou oblast, jsou to Carex pilosa, Carex pendula, Euphorbia amygdaloides, Isopyrum thalictroides aj. Výrazná je také skupina zástupců vstavačovitých (Cephalanthera damasonium, Dactylorhiza fuchsii, D. majalis, Epipactis helleborine, E. muelleri, Listera ovata, Neottia nidus-avis, Orchis mascula, O. pallens a Platanthera bifolia).  Z teplomilnějších druhů rostlin byla nalezena nová lokalita jetele bledožlutého (Trifolium ochroleucon). Další výraznou skupinu tvoří druhy lesní, vázané na zachovalé listnaté lesy (Aquilegia vulgaris, Arum cylindraceum, Cerastium lucorum, Corydalis intermedia, C. solida, Lilium martagon, Stachys alpina) a jedlobučiny (Dentaria enneaphyllos, Dentaria glandulosa). Zajímavá je i skupina vzácnějších plevelů (Aphanes arvensis, Ranunculus arvensis, Silene noctiflora a Urtica urens) a druhů šířících se podél železnic, respektive využívající volnou ekologickou niku (Saxifraga tridactylites). Za pozornost stojí také skupina vlhkomilných druhů (Berula erecta, Carex flava, Glyceria nemoralis aj.) z nichž byl pro území okresu Vsetín potvrzen po 50 letech druh bahnička vejčitá (Eleocharis ovata). V jižní části okresu byly potvrzeny známé i nalezeny nové lokality fytogeograficky významného druhů Aremonia agrimonoides.

Za nejvýznamnější nálezy v roce 2019 je možné považovat ověření lokality kruštíku růžkatého (Epipactis muelleri) a objev nové lokality bahničky vejčité (Eleocharis ovata).

Taxony zařazené v některé z kategorií ohroženosti zaznamenané v jednotlivých čtvercích v roce 2019.

Ohrožení taxonů je vyjádřeno pomocí zkratek v konzervativním pojetí i podle metodiky IUCN (Grulich 2017).

Vysvětlení použitých zkratek k vyznačení příslušnosti druhu ke kategorii ohrožení podle červených seznamů a vyhlášky:

C1 (= CR) – kriticky ohrožený (critically endangered); C2 (= EN) – silně ohrožený (endangered); C3 (= VU) – ohrožený (vulnerable); C4a (= NT) – vzácnější taxon vyžadující další pozornost – méně ohrožený (near threatened); r – velmi vzácný (rarity), t – silně ustupující (declinig trend), b – silně ustupující, ale s některými populacemi stabilními (approaching rarity – combination of both r & t) (Grulich 2012).

CR – kriticky ohrožený (critically endangered); EN – ohrožený (endangered); VU – zranitelný (vulnerable); NT – téměř ohrožený (near threatened); LC – málo dotčený (least concern); NA – nevhodný pro hodnocení (not applicable, druhy mimo svůj původní areál, tedy druhy nepůvodní, do ČR neúmyslně zavlečené); DD – taxon, o němž jsou nedostatečné údaje (data deficient) (Grulich 2017).

 1 – kriticky ohrožený; §2 – silně ohrožený; §3 – ohrožený (vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb.).

CITES (Walter & Gillett 1998).

Podrobněji se výsledkům věnuje Závěrečná zpráva za rok 2019.

Autor: Jana Tkáčiková

Literatura

Grulich V. (2017): Červený seznam cévnatých rostlin ČR. – In: Grulich V. & Chobot K. [eds], Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. Příroda 35: 75–132.

Tkáčiková J. (2019): Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín mimo CHKO Beskydy v roce 2019. Ms., 45 pp. [Depon. in: Odbor životního prostředí KÚ Zlín.]

Výsledky projektu „Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín“ za rok 2018

Síťové mapování cévnatých rostlin probíhalo na Vsetínsku již šestou vegetační sezónu. Sběr botanických dat na území vsetínského okresu, přesněji pouze na území ležícím mimo Chráněnou krajinnou oblast Beskydy, navazoval na pilotní část, která proběhla v roce 2013 a na výsledky z let následujících 2014 až 2017 s využitím metodiky použité během síťového mapování cévnatých rostlin na území CHKO Beskydy. 

Celkem bylo v roce 2018 v devíti mapovacích čtvercích zaznamenáno 3151 údajů o výskytu cévnatých rostlin. Podle aktuálního červeného seznamu (Grulich 2017) se tyto údaje týkají i 50 ohrožených či vzácnějších taxonů cévnatých rostlin.

Z fytogeograficky významných druhů jsou zastoupeny druhy s širší vazbou na Karpaty. Tyto druhy zasahují do České republiky od východu a vyskytují se pouze na východní či severovýchodní Moravě nebo jen vzácně pronikají až do východních Čech. Z této skupiny byly zaznamenány druhy Dentaria glandulosa a Scilla kladnii. Další skupina je tvořena druhy rozmanitého rozšíření, které jsou v ČR převážně vázané na karpatskou oblast, jsou to Carex pilosa, Carex pendula, Euphorbia amygdaloides, Isopyrum thalictroides aj. Výrazná je také skupina zástupců vstavačovitých (Cephalanthera damasonium, C. longifolia, Dactylorhiza fuchsii, D. majalis, Epipactis helleborine, E. purpurata, Listera ovata, Neottia nidus-avis, Orchis mascula a Platanthera bifolia) a skupina teplomilných a suchomilných druhů rostlin (Cirsium acaule, Rosa gallica, Trifolium ochroleucon). Další výraznou skupinu tvoří druhy lesní, vázané na zachovalé listnaté lesy (Aconitum lycoctonum, Aquilegia vulgaris, Arum cylindraceum, Cerastium lucorum, Lilium martagon, Stachys alpina) a jedlobučiny (Dentaria enneaphyllos, Dentaria glandulosa a Veronica montana). Zajímavá je i skupina vzácnějších plevelů (Aphanes arvensis, Ranunculus arvensis) a druhů šířících se podél železnic, respektive využívající volnou ekologickou niku (Saxifraga tridactylites). Za pozornost stojí také skupina vlhkomilných lučních druhů (Carex flava, Epilobium palustre, E. parviflorum a Gladiolus imbricatus). V jižní části okresu byly potvrzeny známé i nalezeny nové lokality dvou fytogeograficky významných druhů Aremonia agrimonoides a Crocus albiflorus.

Za nejvýznamnější nálezy v roce 2018 je možné považovat nové lokality dvou fytogeograficky významných druhů v jižní části okresu – řepíček řepíkovitý (Aremonia agrimonoides) a šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus). Zajímavý je také výskyt silně ohrožené ladoňky karpatské (Scilla kladnii) v dubohabřině na okraji obce Mikulůvka. Dlouhodobě známá lokalita tohoto druhu v Přírodní památce U Vaňků s bohatou populací tohoto druhu je vzdálena ca 500 m vzdušnou čarou přes koryto Vsetínské Bečvy. Ladoňka karpatská se vyskytuje pouze v povodí Bečvy zhruba od Vsetína po Kroměříž. Na nejvýše uváděné lokalitě proti proudu Bečvy – na svazích Ostré hory (475 m n. m.) u Vsetína v místní části Semetín je ladoňka považována za vyhynulou (cf. Trávníček 2010). U nově nalezených mikrolokat není jasné, zda se jedná o původní výskyt nebo druhotné zplanění. Druh byl totiž zejména v minulosti přenášen do zahrádek jako dekorativní časně jarně kvetoucí rostlina. Také mikrolokalita v Mikulůvce navazuje na menší zástavbu chaty a rodinného domku.

Taxony zařazené v některé z kategorií ohroženosti zaznamenané v jednotlivých čtvercích v roce 2018.

Ohrožení taxonů je vyjádřeno pomocí zkratek v konzervativním pojetí (Grulich 2012) i nově podle metodiky IUCN (Grulich 2017). 

Vysvětlení použitých zkratek k vyznačení příslušnosti druhu ke kategorii ohrožení podle červených seznamů a vyhlášky:

C1 (= CR) – kriticky ohrožený (critically endangered); C2 (= EN) – silně ohrožený (endangered); C3 (= VU) – ohrožený (vulnerable); C4a (= NT) – vzácnější taxon vyžadující další pozornost – méně ohrožený (near threatened); r – velmi vzácný (rarity), t – silně ustupující (declinig trend), b – silně ustupující, ale s některými populacemi stabilními (approaching rarity – combination of both r & t) (Grulich 2012).

CR – kriticky ohrožený (critically endangered); EN – ohrožený (endangered); VU – zranitelný (vulnerable); NT – téměř ohrožený (near threatened); LC – málo dotčený (least concern); NA – nevhodný pro hodnocení (not applicable, druhy mimo svůj původní areál, tedy druhy nepůvodní, do ČR neúmyslně zavlečené); DD – taxon, o němž jsou nedostatečné údaje (data deficient) (Grulich 2017).

 1 – kriticky ohrožený; §2 – silně ohrožený; §3 – ohrožený (vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb.).

CITES (Walter & Gillett 1998).

Podrobněji se výsledkům věnuje Závěrečná zpráva za rok 2018.

Autor: Jana Tkáčiková

Literatura

Grulich V. (2017): Červený seznam cévnatých rostlin ČR. – In: Grulich V. & Chobot K. [eds], Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. Příroda 35: 75–132.

Trávníček B. (2010): Scilla L. – In: Chrtek J., Kaplan Z. & Štěpánková J. [eds]: Květena České republiky 8. Academia, Praha, 613–628.

Tkáčiková J. (2018): Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín mimo CHKO Beskydy v roce 2018. Ms., 46 pp. [Depon. in: Odbor životního prostředí KÚ Zlín.]

Výsledky projektu „Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín“ za rok 2017

Síťové mapování cévnatých rostlin probíhalo na Vsetínsku již pátou vegetační sezónu. Sběr botanických dat na území vsetínského okresu, přesněji pouze na území ležícím mimo Chráněnou krajinnou oblast Beskydy, navazoval na pilotní část, která proběhla v roce 2013 a na výsledky z let následujících 2014 až 2016 s využitím metodiky použité během síťového mapování cévnatých rostlin na území CHKO Beskydy.

V roce 2017 bylo v devíti mapovacích čtvercích zaznamenáno celkem 3494 údajů o výskytu cévnatých rostlin. V některé z kategorií ohroženosti (v tzv. červených seznamech rostlin) se nachází 50 taxonů cévnatých rostlin.

Z fytogeograficky významných druhů jsou zastoupeny druhy s širší vazbou na Karpaty. Tyto druhy zasahují do České republiky od východu a vyskytují se pouze na východní či severovýchodní Moravě nebo jen vzácně pronikají až do východních Čech. Z této skupiny byly zaznamenány druhy Dentaria glandulosa a Scilla kladnii. Další skupina je tvořena druhy rozmanitého rozšíření, které jsou v ČR převážně vázané na karpatskou oblast, jsou to Carex pilosa, Carex pendula, Euphorbia amygdaloides, Isopyrum thalictroides aj. Výrazná je také skupina zástupců vstavačovitých (Cephalanthera longifolia, Dactylorhiza fuchsii, D. majalis, Epipactis helleborine, E. palustris, E. purpurata, Listera ovata, Orchis mascula a Platanthera bifolia) a skupina teplomilných a suchomilných druhů rostlin (Dianthus armeria, Cerinthe minor, Melampyrum arvense). Další výraznou skupinu tvoří druhy lesní, vázané na zachovalé listnaté lesy (Aconitum lycoctonum, Aquilegia vulgaris, Arum cylindraceum, Cerastium lucorum, Corydalis solida, Lilium martagon, Stachys alpina) a jedlobučiny (Dentaria enneaphyllos, Dentaria glandulosa a Veronica montana). Zajímavá je i skupina vzácnějších plevelů (Aphanes arvensis) a druhů šířících se podél železnic, respektive využívající volnou ekologickou niku (Equisetum ramosissimum, Saxifraga tridactylites). Za pozornost stojí také skupina vlhkomilných lučních druhů (Carex otrubae, Epilobium parviflorum). Zaznamenány byly i druhy horské a podhorské splavované podél Vsetínské a Rožnovské Bečvy do nižších poloh (Lunaria rediviva, Veratrum album subsp. lobelianum).

Za nejvýznamnější nálezy v roce 2017 je možné považovat nové lokality vrby lýkovcové (Salix daphnoides) v břehových porostech Rožnovské Bečvy. V blízkosti nálezu (již na území CHKO Beskydy) byl tento druh nalezen během exkurze Moravskoslezské pobočky ČBS v roce (Brandová & Vašut 2015). Dalším významným nálezem bylo potvrzení lokality zeměžluče spanilé (Centaurium pulchellum) v areálu cihelny v Hrachovci (Přikryl et al. 2016). Zeměžluč spanilá je pionýrský druh obnažených, minerálně bohatých až zasolených půd, zpravidla s pouze dočasným výskytem na lokalitě. Přestože existuje z fytochorionu Vsetínská kotlina několik historických údajů, např. Vsetín (Tkáčiková 2015), Valašské Meziříčí – Hrachovec (Říčan 1936), v posledních letech byla zeměžluč spanilá nelezena pouze v roce 2012 v Zubří, následující rok lokalita zanikla (Tkáčiková 2014). Obdobné ekologické nároky má i druh jetel jahodnatý (Trifolium fragiferum), který měl na Vsetínsku pouze historické lokality a z posledních let nebyl udáván. Také u tohoto druhu byla úspěšně ověřena lokalita v areálu cihelny v Hrachovci (Přikryl et al. 2016). Podrobněji se výsledkům věnuje Závěrečná zpráva za rok 2017.

Taxony zařazené v některé z kategorií ohroženosti zaznamenané v jednotlivých čtvercích v roce 2017

Vysvětlení použitých zkratek k vyznačení příslušnosti druhu ke kategorii ohrožení podle červených seznamů:
C2 (= EN) – silně ohrožené (endangered): b – approaching rarity, t – declinig; C3 (= VU) – ohrožené (vulnerable); C4a (= LR) – vzácnější taxony vyžadující další pozornost – méně ohrožené (lower risk) (Grulich 2012). §2 – silně ohrožené; §3 – ohrožené (vyhláška MŽP 395/1992 Sb.). CITES (Walter & Gillett 1998).

Autor: Jana Tkáčiková

Literatura
Brandová B. & Vašut R. J. (2015): Exkurze „Za vrbami ve středním Pobečví a v Moravskoslezských Beskydech“. – Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4: 22–24.

Grulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia 84: 631–645.

Přikryl I. a kol (2016): Možnosti přírodě blízkých způsobů obnovy na území po těžbě nerostných surovin. Soubor komentovaných odborných map dokumentující výskyt organismů na vybraných těžebních územích. – Ms., ENKI o.p.s. Třeboň, 156 pp.

Říčan G. (1936): Květena okresu Vsetínského a Valašskomeziříčského. – Ms., Depon in: Muzeum regionu Valašsko, Valašské Meziříčí, 79 pp.

Tkáčiková J. (ed.) (2015): Rukopisy vsetínského botanika Jana Bubely. – Sborn. Muz. Spol. Valašské Meziříčí a Muz. Reg. Valašsko Vsetín, 368 pp.

Výsledky projektu „Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín“ za rok 2016

Síťové mapování cévnatých rostlin probíhalo na Vsetínsku již čtvrtou vegetační sezónu. Sběr botanických dat na území vsetínského okresu, přesněji pouze na území ležícím mimo Chráněnou krajinnou oblast Beskydy, navazoval na pilotní část, která proběhla v roce 2013 a na výsledky z let následujících 2014 a 2015 s využitím metodiky použité během síťového mapování cévnatých rostlin na území CHKO Beskydy.

 Celkem bylo zaznamenáno 2453 údajů o výskytu cévnatých rostlin. Podle aktuálního červeného seznamu (Grulich 2012) se tyto údaje týkají i 59 ohrožených či vzácnějších taxonů cévnatých rostlin.

Z fytogeograficky významných druhů byly potvrzeny (popř. nalezeny na nových lokalitách) druhy s širší vazbou na Karpaty, konkrétně Dentaria glandulosa a Valeriana simplicifolia, i druhy jiných geoelementů, které jsou však v ČR vázané převážně na karpatskou oblast – Aremonia agrimonoides, Carex pilosa, Carex pendula, Equisetum telmateia, Euphorbia amygdaloides, Hacquetia epipactis, Isopyrum thalictroides a Luzula luzulina. Zaznamenáni byli také četní zástupci vstavačovitých (Cephalanthera damasonium, Dactylorhiza fuchsii, D. majalis, D. sambucina, Epipactis helleborine, Gymnadenia conopsea, Listera ovata, Orchis mascula a Platanthera bifolia) a několik teplomilných druhů rostlin (Asperula cynanchica, Dorycnium herbaceum a Rosa gallica). Další výraznou skupinu tvoří druhy vázané na zachovalé listnaté lesy či jejich okraje (Aquilegia vulgaris, Arum cylindraceum, Bromus ramosus, Cerastium lucorum, Lilium martagon, Stachys alpina) a jedlobučiny (Dentaria enneaphyllos, Dentaria glandulosa, Luzula luzulina, Polystichum aculeatum a Veronica montana). Významné jsou i nálezy vzácnějších plevelů (Kickxia elatine, Ranunculus arvensis a Valerianella dentata), které ustupují spolu s mizejícím maloplošně a extenzivně provozovaným hospodařením. Za pozornost stojí také skupina mokřadních a vodních druhů (Butomus umbellatus, jenž byl pravděpodobně vysazen, Glyceria nemoralis a Leersia oryzoides). Potvrzeny byly i vzácné druhy pastvin a krátkostébelných luk (Antennaria dioica, Cirsium eriophorum nebo Juniperus communis).

Za nejvýznamnější nález v roce 2016 je možné považovat ověření historické lokality silně ohroženého hořce křížatého (Gentiana cruciata) na úpatí vrchu Sedliska v obci Branky, odkud jej uvádí Pospíšil (1964). Spolu s hořcem křížatým zde rostly i další subxerofilní druhy jako mařinka psí (Asperula cynanchica) a bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), rovněž uváděné Pospíšilem.

Taxony zařazené v některé z kategorií ohroženosti zaznamenané v jednotlivých čtvercích v roce 2016:

Vysvětlení použitých zkratek k vyznačení příslušnosti druhu ke kategorii ohrožení podle červených seznamů:

C2 (= EN) – silně ohrožené (endangered): b – approaching rarity, t – declinig; C3 (= VU) – ohrožené (vulnerable); C3 (= VU) – ohrožené (vulnerable); C4a (= LR) – vzácnější taxony vyžadující další pozornost – méně ohrožené (lower risk) (Danihelka et al. 2012). §2 – silně ohrožené; §3 – ohrožené (vyhláška MŽP 395/1992 Sb.). CITES (Walter & Gillett 1998).

Podrobněji se výsledkům věnuje Závěrečná zpráva za rok 2016.

Autor: Jana Tkáčiková

Literatura

Grulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia, 84: 631–645.

Pospíšil V. (1964): Die Mährische Pforte, eine Pflanzengeographische Studie. Acta Musei Moraviae, Scientiae naturales (Časopis Moravského muzea, Vědy přírodní), 49: 103–190.

Výsledky projektu „Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín“ za rok 2015

roce 2015 bylo v devíti mapovacích čtvercích zaznamenáno celkem 2077 údajů o výskytu cévnatých rostlin. V některé z kategorií ohroženosti (v tzv. červených seznamech rostlin) se nachází 45 taxonů cévnatých rostlin.

Výrazná je skupina zástupců vstavačovitých (Cephalanthera damasonium, Dactylorhiza fuchsii, D. majalis, D. sambucina, Gymnadenia conopsea, Listera ovata, Orchis mascula, Platanthera bifolia a Traunsteinera globosa) a skupina teplomilných druhů rostlin (Cirsium pannonicum, Crepis praemorsa a Geranium sanguineum) očekávaná a potvrzená v okolí Vsetína. Další výraznou skupinu tvoří druhy lesní, vázané na zachovalé listnaté lesy (Aquilegia vulgaris, Arum cylindraceum, Cerastium lucorum, Lilium martagon, Stachys alpina) a jedlobučiny (Blechnum spicant, Dentaria enneaphyllos, Dentaria glandulosa, Luzula luzulina, Polystichum aculeatum  a Veronica montana).

Výrazná je i skupina druhů vázaných na zachovalé pastviny a krátkostébelné louky (Antennaria dioica, Hypochaeris maculata, Viola canina susp. ruppii), které mizí vlivem eutrofizace krajiny a absence odpovídajícího hospodaření. Z fytogeograficky významných druhů je výrazná skupina druhů rozmanitého rozšíření, ale u nás vázaných převážně na karpatskou oblast (Carex pendula, Equisetum telmateia, Euphorbia amygdaloides). Z mokřadních druhů jsou významné druhy s vazbou na luční prameniště a slatiniště (Gladiolus imbricatus, Valeriana simplicifolia), které jsou v regionu ohrožené zejména kvůli chybějícímu hospodaření, eutrofizaci a zarůstání.

Taxony zařazené v některé z kategorií ohroženosti zaznamenané v jednotlivých čtvercích v roce 2015:

seznam

Vysvětlení použitých zkratek k vyznačení příslušnosti druhu ke kategorii ohrožení podle červených seznamů:

C2 (= EN) – silně ohrožené (endangered): b – approaching rarity, t – declinig; C3 (= VU) – ohrožené (vulnerable); C3 (= VU) – ohrožené (vulnerable); C4a (= LR) – vzácnější taxony vyžadující další pozornost – méně ohrožené (lower risk) (Danihelka et al. 2012). §2 – silně ohrožené; §3 – ohrožené (vyhláška MŽP 395/1992 Sb.). CITES (Walter & Gillett 1998).

Podrobněji se výsledkům věnuje Závěrečná zpráva za rok 2015.

Autor: Jana Tkáčiková

Výsledky projektu „Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín“ za rok 2014

Projekt byl v roce 2014 realizován na území okresu Vsetín, přesněji pouze na území okresu mimo hranice CHKO Beskydy. Bylo zvoleno 10 mapovacích čtverců tak, aby co nejlépe zachytily druhovou diverzitu květeny vsetínského okresu. Vybrány byly čtverce z okrajových částí okresu tak, aby pokrývaly většinu biotopů vyskytujících se na území okresu a na ně svým výskytem vázaných druhů rostlin. Výběr byl cílen také na pokrytí všech fytochorionů, do nichž území okresu spadá, což jsou: 76a. Moravská brána vlastní, 79. Zlínské vrchy, 80a. Vsetínská kotlina, 81. Hostýnské vrchy a 82. Javorníky.

V roce 2014 bylo v 10 mapovacích čtvercích zaznamenáno celkem 2075 údajů o výskytu cévnatých rostlin. V některé z kategorií ohroženosti (v tzv. červených seznamech rostlin) se nachází 40 taxonů cévnatých rostlin. Výrazná je skupina zástupců vstavačovitých (Cephalanthera damasonium, Dactylorhiza fuchsii, D. majalis, Epipactis albensis, E. leutei, Listera ovata, Orchis mascula, O. pallens a Platanthera bifolia) a skupina teplomilných druhů rostlin (Cirsium pannonicum, Geranium sanguineum a Pulmonaria mollis) očekávaná a potvrzená v jihozápadní a severozápadní části okresu. Další výraznou skupinu tvoří druhy lesní, vázané na zachovalé listnaté lesy (Aquilegia vulgaris, Aconitum lycoctonum, Allium ursinum, Arum cylindraceum, Corydalis solida, Lilium martagon, Stachys alpina) a jedlobučiny (Blechnum spicant, Cardamine trifolia, Dentaria enneaphyllos, Dentaria glandulosa, Dryopteris borreri, Veratrum album subsp. lobelianum, Veronica montana).

Z fytogeograficky významných druhů je výrazná skupina taxonů s vazbou na karpatskou oblast, které jen zřídka svým výskytem zasahují mimo karpatskou oblast směrem na západ do Moravské brány a do Čech (Carex pendula, Equisetum telmateia, Euphorbia amygdaloides, Hacquetia epipactis, Isopyrum thalictroides, Scilla kladnii). Z mokřadních a vodních druhů jsou významné populace rdestů Potamogeton lucens a P. trichoides, které jsou v regionu vzácné zejména kvůli nedostatku vhodných biotopů – rybníků, slepých ramen, apod.

Podrobněji se výsledkům věnuje Závěrečná zpráva za rok 2014.

Autor: Jana Tkáčiková

Výsledky projektu „Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín“ za rok 2013

Projekt byl v roce 2013 realizován na území okresu Vsetín, přesněji pouze na území okresu mimo hranice CHKO Beskydy. Bylo zvoleno 10 mapovacích čtverců tak, aby co nejlépe zachytily druhovou diverzitu květeny vsetínského okresu. Vybrány byly čtverce z okrajových částí okresu tak, aby pokrývaly většinu biotopů vyskytujících se na území okresu a na ně svým výskytem vázaných druhů rostlin.

Výběr byl cílen také na pokrytí všech fytochorionů, do nichž území okresu spadá:  Moravská brána vlastní (76a), Zlínské vrchy (79), Vsetínská kotlina (80a), Hostýnské vrchy (81) a Javorníky (82). Mimo zadání projektu byl zmapován i čtverec 6472dd.

Projekt probíhal s využitím metodiky použité během síťového mapování cévnatých rostlin v sousedním území CHKO Beskydy, pouze s tím rozdílem, že nebyl kladen větší důraz na nelesní plochy, ale byly podrobně zmapovány nelesní i lesem pokryté části čtverce.

Mapovány byly všechny cévnaté rostliny, které se v daném čtverci vyskytují na přístupných pozemcích, tedy celý prostor konkrétního čtverce včetně intravilánu obcí a vodních ploch. Mapovány byly rostliny planě rostoucí, zplaňující i vysazené.

Mapované druhy byly orientačně rozděleny na druhy hojné zaznamenávané pouze pro
konkrétní čtverec, u kterých nebylo potřeba uvádět přesnou lokalitu. Na území okresu Vsetín
se odhaduje výskyt zhruba 1000 druhů včetně poddruhů cévnatých rostlin. Druhy vzácné a
ohrožené byly mapovány bodově, tedy zaznamenáno přesné místo výskytu a početnost
populace.

Všechny nalezené druhy byly následně zadány do nálezové databáze ochrany přírody NDOP.

V roce 2013 bylo v 11 mapovacích čtvercích zaznamenáno celkem 2780 údajů o výskytu cévnatých rostlin.

V některé z kategorií ohroženosti (v tzv. červených seznamech rostlin) se nachází 23 taxonů cévnatých rostlin. Výrazná je skupina zástupců vstavačovitých (Cephalanthera longifolia, Dactylorhiza fuchsii, D. majalis, Epipactis palustris, Orchis mascula a Platanthera bifolia) a skupina teplomilných druhů rostlin (Melampyrum arvense, Muscari comosum, Pulmonaria mollis, Rosa gallica) očekávaná a potvrzená v severní a severozápadní části okresu. Další výraznou skupinu tvoří pastvinné druhy (Aquilegia vulgaris, Cirsium eriophorum, Gentianopsis ciliata), polní plevele (Anthemis cotula, Aphanes arvensis, Kickxia spuria) a druhy lesní vázané na zachovalé dubohabřiny a jedlobučiny (Lilium martagon, Luzula luzulina, Veratrum album subsp. lobelianum, Viscum album subsp. abietis).

Z mokřadních druhů vázaných na prameniště a podmáčené louky je významná populace ohroženého druhu Valeriana simplicifolia.

Zaznamenány byly i druhy invazní (Impatiens glandulifera, Reynoutria japonica, Solidago canadensis, S. gigantea) a další zavlékané druhy (např. Abutilon theophrastii, Erechtites hieraciifolia, Glyceria striata).

Cílem projektu bylo zjistit pomocí metody síťového mapování, které cévnaté rostliny včetně ohrožených druhů aktuálně rostou v okrese Vsetín mimo CHKO Beskydy. Z mapování byly vynechány plochy MZCHÚ, protože zde proběhly botanické inventarizační průzkumy a údaje o flóře jsou dostupné. Přesto, že se nejednalo o průzkum území se zvýšenou režimem ochrany přírody a krajiny, bylo nalezeno 23 taxonů, které spadají do některé z kategorií ohrožení.

Získaná data jsou připravena k publikování v odborném (Acta Carpathica Occidentalis) a popularizačním tisku (Revue Valašsko, Valašský deník) a prostřednictvím zápisu do databáze NDOP poskytnuta dalším uživatelům – AOPK ČR a Odbor živ. prostř. Zlínského kraje. Zde data poslouží k aktualizaci Červeného seznamu Zlínského kraje mimo CHKO.

Přínosem projektu byla také probíhající spolupráce a výměna zkušeností mezi univerzitními botaniky a zájemci o botaniku z řad studentů a regionálních floristů.

Autor: Jana Tkáčiková