Archiv rubriky: Projekt

Nová lokalita růže oválnolisté

Rosa elliptica

Výskyt této růže byl v minulosti na Vsetínsku spojen s extenzivními pastvinami, kde se udržovali keře adaptované proti okusu (mezi nimi kupř. i běžně známý jalovec obecný). Po intenzifikaci krajiny tyto druhy ustoupily, a dnes se vyskytují pouze sporadicky. Je to případ i této růže, která je udávaná G. Říčanem (Říčan 1932) v okrese jako dosti stálý průvodce jalovcových pastvin. V Květeně ČR (Větvička 1995) byla pojata jako variabilní skupina růže oválnolisté (R. inodora) a udávaná mj. z Hostýnských vrchů, Javorníků a Podbeskydské pahorkatiny. V posledním Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky (Grulich & Chobot 2017) je R. elliptica uváděna jako vzácnější a nedostatečně prostudovaný taxon, vyžadující pozornost (C4b). Její mezerovitý výskyt je zmíněn i v druhém vydání Klíče ke květeně České republiky (Kaplan et al. 2019). V nedávné historii byla nalezena v okrese Vsetín pouze J. Tkáčikovou v přírodní památce Uherská (cf. Pladias 2021), jedná se tedy v oblasti o velmi vzácný druh.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor: Daniel Szokala

Použitá literatura

Říčan G. (1932): Pastviny okresu vsetínského v Moravských Karpatech. – Sborn. Přírod. Společ. Mor. Ostrava, 15: 25–90.

Větvička V. (1995): Rosa L. – růže. – In: Slavík B., Smejkal M., Dvořáková M. & Grulich V. [eds], Květena České republiky 4: 206–233, Academia, Praha.

Grulich V. & Chobot K. (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky: Cévnaté rostliny. – AOPK, Praha.

Kaplan Z. [ed.] (2019): Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha.

Pladias (2021): Databáze české flóry a vegetace. Dostupné z: https://pladias.cz (navštíveno: 10.02.2021)

Nalezen nový druh pro okres Vsetín

Kniphofia ×praecox

Tato rostlina je pěstovaná v zahradách a parcích již od počátku 19. století (Ramdhani 2006). Její obliba od té doby vzrostla natolik, že je nyní nabízena v zahradnických centrech podstatě v celé Evropě. Jedná se o rostlinu s větvenými oddenky, růžici listů a až 2 m vysokými lodyhami s hroznovitými květenstvími, nejčastěji červeno-žluté barvy. Náleží do determinačně problematické skupiny mnohokvětu hroznatého a může být tedy snadno zaměňována s ostatními podobnými druhy (cf. Codd 2005, Ramdhani 2006), v České republice především s rovněž pěstovanou K. uvaria.

Dosti snadno regeneruje (v zahradách k propagaci dochází nejčastěji dělením trsů), což bezesporu zapříčinilo její zplanění. Nález učiněný v rámci síťového mapování je v Česku prvním případem výskytu této rostliny mimo kulturu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor: Daniel Szokala

Použitá literatura

Ramdhani S. (2006): Evolutionary and biogeographic studies in the genus Kniphofia Moench (Aspohodelaceae) [online]. – Rhodes University, KwaZulu-Natal, Westville. Dostupné z: https://core.ac.uk/download/pdf/145040449.pdf (navštíveno: 10.02.2021)

Codd L. E. W. (2005): Flora of Southern Africa [Flowering plants volumes], which deals with the territories of the Republic of South Africa, Lesotho, Swaziland, Namibia and Botswana, Volume 5, Part 1: Asphodelaceae, Kniphofia. – Department of Agricultural Technical Services, Republic of South Africa.

 

Výsledky projektu „Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín“ za rok 2019

Síťové mapování cévnatých rostlin probíhalo na Vsetínsku již šestou vegetační sezónu. Sběr botanických dat na území vsetínského okresu, přesněji pouze na území ležícím mimo Chráněnou krajinnou oblast Beskydy, navazoval na pilotní část, která proběhla v roce 2013 a na výsledky z let následujících 2014 až 2018 s využitím metodiky použité během síťového mapování cévnatých rostlin na území CHKO Beskydy. 

Celkem bylo v roce 2019 v devíti mapovacích čtvercích zaznamenáno 2602 údajů o výskytu 602 taxonů cévnatých rostlin. Podle aktuálního červeného seznamu (Grulich 2017) se tyto údaje týkají i 53 ohrožených či vzácnějších taxonů cévnatých rostlin.

Z fytogeograficky významných druhů jsou zastoupeny druhy s širší vazbou na Karpaty. Tyto druhy zasahují do České republiky od východu a vyskytují se pouze na východní či severovýchodní Moravě nebo jen vzácně pronikají až do východních Čech. Z této skupiny byly zaznamenán druh Dentaria glandulosa. Další skupina je tvořena druhy rozmanitého rozšíření, které jsou v ČR převážně vázané na karpatskou oblast, jsou to Carex pilosa, Carex pendula, Euphorbia amygdaloides, Isopyrum thalictroides aj. Výrazná je také skupina zástupců vstavačovitých (Cephalanthera damasonium, Dactylorhiza fuchsii, D. majalis, Epipactis helleborine, E. muelleri, Listera ovata, Neottia nidus-avis, Orchis mascula, O. pallens a Platanthera bifolia).  Z teplomilnějších druhů rostlin byla nalezena nová lokalita jetele bledožlutého (Trifolium ochroleucon). Další výraznou skupinu tvoří druhy lesní, vázané na zachovalé listnaté lesy (Aquilegia vulgaris, Arum cylindraceum, Cerastium lucorum, Corydalis intermedia, C. solida, Lilium martagon, Stachys alpina) a jedlobučiny (Dentaria enneaphyllos, Dentaria glandulosa). Zajímavá je i skupina vzácnějších plevelů (Aphanes arvensis, Ranunculus arvensis, Silene noctiflora a Urtica urens) a druhů šířících se podél železnic, respektive využívající volnou ekologickou niku (Saxifraga tridactylites). Za pozornost stojí také skupina vlhkomilných druhů (Berula erecta, Carex flava, Glyceria nemoralis aj.) z nichž byl pro území okresu Vsetín potvrzen po 50 letech druh bahnička vejčitá (Eleocharis ovata). V jižní části okresu byly potvrzeny známé i nalezeny nové lokality fytogeograficky významného druhů Aremonia agrimonoides.

Za nejvýznamnější nálezy v roce 2019 je možné považovat ověření lokality kruštíku růžkatého (Epipactis muelleri) a objev nové lokality bahničky vejčité (Eleocharis ovata).

Taxony zařazené v některé z kategorií ohroženosti zaznamenané v jednotlivých čtvercích v roce 2019.

Ohrožení taxonů je vyjádřeno pomocí zkratek v konzervativním pojetí i podle metodiky IUCN (Grulich 2017).

Vysvětlení použitých zkratek k vyznačení příslušnosti druhu ke kategorii ohrožení podle červených seznamů a vyhlášky:

C1 (= CR) – kriticky ohrožený (critically endangered); C2 (= EN) – silně ohrožený (endangered); C3 (= VU) – ohrožený (vulnerable); C4a (= NT) – vzácnější taxon vyžadující další pozornost – méně ohrožený (near threatened); r – velmi vzácný (rarity), t – silně ustupující (declinig trend), b – silně ustupující, ale s některými populacemi stabilními (approaching rarity – combination of both r & t) (Grulich 2012).

CR – kriticky ohrožený (critically endangered); EN – ohrožený (endangered); VU – zranitelný (vulnerable); NT – téměř ohrožený (near threatened); LC – málo dotčený (least concern); NA – nevhodný pro hodnocení (not applicable, druhy mimo svůj původní areál, tedy druhy nepůvodní, do ČR neúmyslně zavlečené); DD – taxon, o němž jsou nedostatečné údaje (data deficient) (Grulich 2017).

 1 – kriticky ohrožený; §2 – silně ohrožený; §3 – ohrožený (vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb.).

CITES (Walter & Gillett 1998).

Podrobněji se výsledkům věnuje Závěrečná zpráva za rok 2019.

Autor: Jana Tkáčiková

Literatura

Grulich V. (2017): Červený seznam cévnatých rostlin ČR. – In: Grulich V. & Chobot K. [eds], Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. Příroda 35: 75–132.

Tkáčiková J. (2019): Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín mimo CHKO Beskydy v roce 2019. Ms., 45 pp. [Depon. in: Odbor životního prostředí KÚ Zlín.]

Výsledky projektu „Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín“ za rok 2018

Síťové mapování cévnatých rostlin probíhalo na Vsetínsku již šestou vegetační sezónu. Sběr botanických dat na území vsetínského okresu, přesněji pouze na území ležícím mimo Chráněnou krajinnou oblast Beskydy, navazoval na pilotní část, která proběhla v roce 2013 a na výsledky z let následujících 2014 až 2017 s využitím metodiky použité během síťového mapování cévnatých rostlin na území CHKO Beskydy. 

Celkem bylo v roce 2018 v devíti mapovacích čtvercích zaznamenáno 3151 údajů o výskytu cévnatých rostlin. Podle aktuálního červeného seznamu (Grulich 2017) se tyto údaje týkají i 50 ohrožených či vzácnějších taxonů cévnatých rostlin.

Z fytogeograficky významných druhů jsou zastoupeny druhy s širší vazbou na Karpaty. Tyto druhy zasahují do České republiky od východu a vyskytují se pouze na východní či severovýchodní Moravě nebo jen vzácně pronikají až do východních Čech. Z této skupiny byly zaznamenány druhy Dentaria glandulosa a Scilla kladnii. Další skupina je tvořena druhy rozmanitého rozšíření, které jsou v ČR převážně vázané na karpatskou oblast, jsou to Carex pilosa, Carex pendula, Euphorbia amygdaloides, Isopyrum thalictroides aj. Výrazná je také skupina zástupců vstavačovitých (Cephalanthera damasonium, C. longifolia, Dactylorhiza fuchsii, D. majalis, Epipactis helleborine, E. purpurata, Listera ovata, Neottia nidus-avis, Orchis mascula a Platanthera bifolia) a skupina teplomilných a suchomilných druhů rostlin (Cirsium acaule, Rosa gallica, Trifolium ochroleucon). Další výraznou skupinu tvoří druhy lesní, vázané na zachovalé listnaté lesy (Aconitum lycoctonum, Aquilegia vulgaris, Arum cylindraceum, Cerastium lucorum, Lilium martagon, Stachys alpina) a jedlobučiny (Dentaria enneaphyllos, Dentaria glandulosa a Veronica montana). Zajímavá je i skupina vzácnějších plevelů (Aphanes arvensis, Ranunculus arvensis) a druhů šířících se podél železnic, respektive využívající volnou ekologickou niku (Saxifraga tridactylites). Za pozornost stojí také skupina vlhkomilných lučních druhů (Carex flava, Epilobium palustre, E. parviflorum a Gladiolus imbricatus). V jižní části okresu byly potvrzeny známé i nalezeny nové lokality dvou fytogeograficky významných druhů Aremonia agrimonoides a Crocus albiflorus.

Za nejvýznamnější nálezy v roce 2018 je možné považovat nové lokality dvou fytogeograficky významných druhů v jižní části okresu – řepíček řepíkovitý (Aremonia agrimonoides) a šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus). Zajímavý je také výskyt silně ohrožené ladoňky karpatské (Scilla kladnii) v dubohabřině na okraji obce Mikulůvka. Dlouhodobě známá lokalita tohoto druhu v Přírodní památce U Vaňků s bohatou populací tohoto druhu je vzdálena ca 500 m vzdušnou čarou přes koryto Vsetínské Bečvy. Ladoňka karpatská se vyskytuje pouze v povodí Bečvy zhruba od Vsetína po Kroměříž. Na nejvýše uváděné lokalitě proti proudu Bečvy – na svazích Ostré hory (475 m n. m.) u Vsetína v místní části Semetín je ladoňka považována za vyhynulou (cf. Trávníček 2010). U nově nalezených mikrolokat není jasné, zda se jedná o původní výskyt nebo druhotné zplanění. Druh byl totiž zejména v minulosti přenášen do zahrádek jako dekorativní časně jarně kvetoucí rostlina. Také mikrolokalita v Mikulůvce navazuje na menší zástavbu chaty a rodinného domku.

Taxony zařazené v některé z kategorií ohroženosti zaznamenané v jednotlivých čtvercích v roce 2018.

Ohrožení taxonů je vyjádřeno pomocí zkratek v konzervativním pojetí (Grulich 2012) i nově podle metodiky IUCN (Grulich 2017). 

Vysvětlení použitých zkratek k vyznačení příslušnosti druhu ke kategorii ohrožení podle červených seznamů a vyhlášky:

C1 (= CR) – kriticky ohrožený (critically endangered); C2 (= EN) – silně ohrožený (endangered); C3 (= VU) – ohrožený (vulnerable); C4a (= NT) – vzácnější taxon vyžadující další pozornost – méně ohrožený (near threatened); r – velmi vzácný (rarity), t – silně ustupující (declinig trend), b – silně ustupující, ale s některými populacemi stabilními (approaching rarity – combination of both r & t) (Grulich 2012).

CR – kriticky ohrožený (critically endangered); EN – ohrožený (endangered); VU – zranitelný (vulnerable); NT – téměř ohrožený (near threatened); LC – málo dotčený (least concern); NA – nevhodný pro hodnocení (not applicable, druhy mimo svůj původní areál, tedy druhy nepůvodní, do ČR neúmyslně zavlečené); DD – taxon, o němž jsou nedostatečné údaje (data deficient) (Grulich 2017).

 1 – kriticky ohrožený; §2 – silně ohrožený; §3 – ohrožený (vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb.).

CITES (Walter & Gillett 1998).

Podrobněji se výsledkům věnuje Závěrečná zpráva za rok 2018.

Autor: Jana Tkáčiková

Literatura

Grulich V. (2017): Červený seznam cévnatých rostlin ČR. – In: Grulich V. & Chobot K. [eds], Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. Příroda 35: 75–132.

Trávníček B. (2010): Scilla L. – In: Chrtek J., Kaplan Z. & Štěpánková J. [eds]: Květena České republiky 8. Academia, Praha, 613–628.

Tkáčiková J. (2018): Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín mimo CHKO Beskydy v roce 2018. Ms., 46 pp. [Depon. in: Odbor životního prostředí KÚ Zlín.]

Nalezen nový druh pro okres Vsetín – Carex davalliana

ostřice Davallova (Carex davalliana)

Tato hustě trsnatá dvoudomá ostřice roste pouze na mokřadních stanovištích – bázemi bohaté slatiniště a prameniště. Jedná se o konkurenčně slabý druh, proto je ohrožen zarůstáním pramenišť a slatin z důvodu absence obhospodařování. Je zařazena mezi silně ohrožené druhy (C2t) a chráněna je i zákonem jako ohrožený druh (§3).

V okrese Vsetín byla nalezena v Semetíně – jeden samčí trs. Vzhledem k tomu, že historicky není tento druh ze Vsetínska uváděn, pravděpodobně byla na lokalitu zavlečena. Nejbližší lokality jsou z okolí Rusavy v Hostýnských vrších (okr. Kroměříž).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor: Jana Tkáčiková

Výsledky projektu „Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín“ za rok 2017

Síťové mapování cévnatých rostlin probíhalo na Vsetínsku již pátou vegetační sezónu. Sběr botanických dat na území vsetínského okresu, přesněji pouze na území ležícím mimo Chráněnou krajinnou oblast Beskydy, navazoval na pilotní část, která proběhla v roce 2013 a na výsledky z let následujících 2014 až 2016 s využitím metodiky použité během síťového mapování cévnatých rostlin na území CHKO Beskydy.

V roce 2017 bylo v devíti mapovacích čtvercích zaznamenáno celkem 3494 údajů o výskytu cévnatých rostlin. V některé z kategorií ohroženosti (v tzv. červených seznamech rostlin) se nachází 50 taxonů cévnatých rostlin.

Z fytogeograficky významných druhů jsou zastoupeny druhy s širší vazbou na Karpaty. Tyto druhy zasahují do České republiky od východu a vyskytují se pouze na východní či severovýchodní Moravě nebo jen vzácně pronikají až do východních Čech. Z této skupiny byly zaznamenány druhy Dentaria glandulosa a Scilla kladnii. Další skupina je tvořena druhy rozmanitého rozšíření, které jsou v ČR převážně vázané na karpatskou oblast, jsou to Carex pilosa, Carex pendula, Euphorbia amygdaloides, Isopyrum thalictroides aj. Výrazná je také skupina zástupců vstavačovitých (Cephalanthera longifolia, Dactylorhiza fuchsii, D. majalis, Epipactis helleborine, E. palustris, E. purpurata, Listera ovata, Orchis mascula a Platanthera bifolia) a skupina teplomilných a suchomilných druhů rostlin (Dianthus armeria, Cerinthe minor, Melampyrum arvense). Další výraznou skupinu tvoří druhy lesní, vázané na zachovalé listnaté lesy (Aconitum lycoctonum, Aquilegia vulgaris, Arum cylindraceum, Cerastium lucorum, Corydalis solida, Lilium martagon, Stachys alpina) a jedlobučiny (Dentaria enneaphyllos, Dentaria glandulosa a Veronica montana). Zajímavá je i skupina vzácnějších plevelů (Aphanes arvensis) a druhů šířících se podél železnic, respektive využívající volnou ekologickou niku (Equisetum ramosissimum, Saxifraga tridactylites). Za pozornost stojí také skupina vlhkomilných lučních druhů (Carex otrubae, Epilobium parviflorum). Zaznamenány byly i druhy horské a podhorské splavované podél Vsetínské a Rožnovské Bečvy do nižších poloh (Lunaria rediviva, Veratrum album subsp. lobelianum).

Za nejvýznamnější nálezy v roce 2017 je možné považovat nové lokality vrby lýkovcové (Salix daphnoides) v břehových porostech Rožnovské Bečvy. V blízkosti nálezu (již na území CHKO Beskydy) byl tento druh nalezen během exkurze Moravskoslezské pobočky ČBS v roce (Brandová & Vašut 2015). Dalším významným nálezem bylo potvrzení lokality zeměžluče spanilé (Centaurium pulchellum) v areálu cihelny v Hrachovci (Přikryl et al. 2016). Zeměžluč spanilá je pionýrský druh obnažených, minerálně bohatých až zasolených půd, zpravidla s pouze dočasným výskytem na lokalitě. Přestože existuje z fytochorionu Vsetínská kotlina několik historických údajů, např. Vsetín (Tkáčiková 2015), Valašské Meziříčí – Hrachovec (Říčan 1936), v posledních letech byla zeměžluč spanilá nelezena pouze v roce 2012 v Zubří, následující rok lokalita zanikla (Tkáčiková 2014). Obdobné ekologické nároky má i druh jetel jahodnatý (Trifolium fragiferum), který měl na Vsetínsku pouze historické lokality a z posledních let nebyl udáván. Také u tohoto druhu byla úspěšně ověřena lokalita v areálu cihelny v Hrachovci (Přikryl et al. 2016). Podrobněji se výsledkům věnuje Závěrečná zpráva za rok 2017.

Taxony zařazené v některé z kategorií ohroženosti zaznamenané v jednotlivých čtvercích v roce 2017

Vysvětlení použitých zkratek k vyznačení příslušnosti druhu ke kategorii ohrožení podle červených seznamů:
C2 (= EN) – silně ohrožené (endangered): b – approaching rarity, t – declinig; C3 (= VU) – ohrožené (vulnerable); C4a (= LR) – vzácnější taxony vyžadující další pozornost – méně ohrožené (lower risk) (Grulich 2012). §2 – silně ohrožené; §3 – ohrožené (vyhláška MŽP 395/1992 Sb.). CITES (Walter & Gillett 1998).

Autor: Jana Tkáčiková

Literatura
Brandová B. & Vašut R. J. (2015): Exkurze „Za vrbami ve středním Pobečví a v Moravskoslezských Beskydech“. – Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4: 22–24.

Grulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia 84: 631–645.

Přikryl I. a kol (2016): Možnosti přírodě blízkých způsobů obnovy na území po těžbě nerostných surovin. Soubor komentovaných odborných map dokumentující výskyt organismů na vybraných těžebních územích. – Ms., ENKI o.p.s. Třeboň, 156 pp.

Říčan G. (1936): Květena okresu Vsetínského a Valašskomeziříčského. – Ms., Depon in: Muzeum regionu Valašsko, Valašské Meziříčí, 79 pp.

Tkáčiková J. (ed.) (2015): Rukopisy vsetínského botanika Jana Bubely. – Sborn. Muz. Spol. Valašské Meziříčí a Muz. Reg. Valašsko Vsetín, 368 pp.

Výzva – Pokračujeme v síťovém mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín!

Pokračujeme v síťovém mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín! Zapojte se i v roce 2017!

Od roku 2013 běží projekt zaměřený na floristický průzkum území vsetínského okresu mimo CHKO Beskydy. Každoročně se snažíme prozkoumat území na ploše zhruba 10 mapovacích čtverců. Rádi uvítáme nové zájemce o mapování.

Pokud máte o mapování zájem, vyberte si z přiložené mapky čtverec a napište jeho číslo na mail janatkacikova@seznam.cz. Při výběru čtverců srovnejte s mapkou okresu Vsetín, některé čtverce byly již vymapovány v letech 2013 až 2016!

V roce 2017 se bude mapovat dalších 10 čtverců.

Zájemci o mapování dostanou vytištěnou ortofotomapu a základní mapu s vyznačenými hranicemi čtverce, škrtací formulář a metodiku.

Finance jsou zatím nejisté, ale věříme, že jako každý rok budou uhrazeny alespoň náklady na cestovné (asi 2.000,- Kč za čtverec).

Výsledky projektu „Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín“ za rok 2016

Síťové mapování cévnatých rostlin probíhalo na Vsetínsku již čtvrtou vegetační sezónu. Sběr botanických dat na území vsetínského okresu, přesněji pouze na území ležícím mimo Chráněnou krajinnou oblast Beskydy, navazoval na pilotní část, která proběhla v roce 2013 a na výsledky z let následujících 2014 a 2015 s využitím metodiky použité během síťového mapování cévnatých rostlin na území CHKO Beskydy.

 Celkem bylo zaznamenáno 2453 údajů o výskytu cévnatých rostlin. Podle aktuálního červeného seznamu (Grulich 2012) se tyto údaje týkají i 59 ohrožených či vzácnějších taxonů cévnatých rostlin.

Z fytogeograficky významných druhů byly potvrzeny (popř. nalezeny na nových lokalitách) druhy s širší vazbou na Karpaty, konkrétně Dentaria glandulosa a Valeriana simplicifolia, i druhy jiných geoelementů, které jsou však v ČR vázané převážně na karpatskou oblast – Aremonia agrimonoides, Carex pilosa, Carex pendula, Equisetum telmateia, Euphorbia amygdaloides, Hacquetia epipactis, Isopyrum thalictroides a Luzula luzulina. Zaznamenáni byli také četní zástupci vstavačovitých (Cephalanthera damasonium, Dactylorhiza fuchsii, D. majalis, D. sambucina, Epipactis helleborine, Gymnadenia conopsea, Listera ovata, Orchis mascula a Platanthera bifolia) a několik teplomilných druhů rostlin (Asperula cynanchica, Dorycnium herbaceum a Rosa gallica). Další výraznou skupinu tvoří druhy vázané na zachovalé listnaté lesy či jejich okraje (Aquilegia vulgaris, Arum cylindraceum, Bromus ramosus, Cerastium lucorum, Lilium martagon, Stachys alpina) a jedlobučiny (Dentaria enneaphyllos, Dentaria glandulosa, Luzula luzulina, Polystichum aculeatum a Veronica montana). Významné jsou i nálezy vzácnějších plevelů (Kickxia elatine, Ranunculus arvensis a Valerianella dentata), které ustupují spolu s mizejícím maloplošně a extenzivně provozovaným hospodařením. Za pozornost stojí také skupina mokřadních a vodních druhů (Butomus umbellatus, jenž byl pravděpodobně vysazen, Glyceria nemoralis a Leersia oryzoides). Potvrzeny byly i vzácné druhy pastvin a krátkostébelných luk (Antennaria dioica, Cirsium eriophorum nebo Juniperus communis).

Za nejvýznamnější nález v roce 2016 je možné považovat ověření historické lokality silně ohroženého hořce křížatého (Gentiana cruciata) na úpatí vrchu Sedliska v obci Branky, odkud jej uvádí Pospíšil (1964). Spolu s hořcem křížatým zde rostly i další subxerofilní druhy jako mařinka psí (Asperula cynanchica) a bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), rovněž uváděné Pospíšilem.

Taxony zařazené v některé z kategorií ohroženosti zaznamenané v jednotlivých čtvercích v roce 2016:

Vysvětlení použitých zkratek k vyznačení příslušnosti druhu ke kategorii ohrožení podle červených seznamů:

C2 (= EN) – silně ohrožené (endangered): b – approaching rarity, t – declinig; C3 (= VU) – ohrožené (vulnerable); C3 (= VU) – ohrožené (vulnerable); C4a (= LR) – vzácnější taxony vyžadující další pozornost – méně ohrožené (lower risk) (Danihelka et al. 2012). §2 – silně ohrožené; §3 – ohrožené (vyhláška MŽP 395/1992 Sb.). CITES (Walter & Gillett 1998).

Podrobněji se výsledkům věnuje Závěrečná zpráva za rok 2016.

Autor: Jana Tkáčiková

Literatura

Grulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia, 84: 631–645.

Pospíšil V. (1964): Die Mährische Pforte, eine Pflanzengeographische Studie. Acta Musei Moraviae, Scientiae naturales (Časopis Moravského muzea, Vědy přírodní), 49: 103–190.